vlajka czvlajka sk

     

     Velká část veřejnosti med jaksi automaticky asociuje podzim a zimu, plískanice, chřipky a různá další virová onemocnění a tudíž jej máme obvykle spojený s horkým čajem s citrónem a tudíž s prevencí, nebo léčením těchto neduhů. V následujícím článku bych velmi rád tento zavádějící a zcela neopodstatněný mýtus vyvrátil, jelikož med obsahuje asi 180 nutričně aktivní látek, takže považovat jej pouze za skvělé sladidlo, či potravinu podporující pouze imunitu je příliš úzké chápání významu medu pro náš organismus. Chci vám ukázat, že existuje minimálně 6 dobrých důvodů, proč bychom med měli užívat po celý rok. Proč jsem vybral právě číslo 6? Všimli jste si, že jedna buňka včelího plástu má tvar naprosto dokonalého šestihranu? Tak tím jsem se nechal inspirovat, protože inspirace přírodou je (a nejen u včelího plástu) je inspirací vycházející z přirozenosti, neboť co příroda činí, dobře činí. Těmi důvody jsou:

1. IMUNITA

     Zde bych rád v první řadě zdůraznil, že imunita není pouze o obraně proti rýmě, nebo chřipce, či proti jinému virovému onemocnění, jak je nám často lifestylovými časopisy prezentováno. Náš imunitní systém je obrana proti všem cizím „vetřelcům“ a také proti nejrůznějším anomáliím, které v našem těle z různých důvodů vznikají. Řekněme si upřímně, že mnoho těch důvodů si doslova a do písmene vyrábíme sami a to nesprávným životním stylem, zejména velmi nesprávnou životosprávou, speciálně špatnou výživou. Takže imunita není jen o vitamínu C, ale o celé řadě dalších látek, které potřebujeme tělu dodat, aby imunitní systém pracoval naplno a bezchybně. Nechápu proč bychom takovou bezchybnou a spolehlivou práci měli požadovat jen v některé části roku? Logické přeci je, že chceme, aby náš imunitní sytém pracoval spolehlivě po celý rok. Věřte, že látky, které jej udržují v kondici, tělu nedodáme jiným způsobem, než vyváženou, racionální výživou, založenou konzumaci přirozených a čerstvých potravin. Jednou z takových potravin je právě i med, takže užívat jej pouze v již uvedených obdobích roku, nemá logické opodstatnění. Jaké tedy látky med obsahuje, aby posílil naši imunitu?

     Z vitamínů, o nichž je všeobecně známo, že jejich dostatek zásadně ovlivňuje schopnost imunitního systému, obsahuje med vitamíny skupiny B, konkrétně B1 (Thiamin), B2 (Riboflavin), B3 (Niacin), B5 (Kyselina pantothenová), B6 (Pyridoxin), dále vitamín A (Retinol) a vitamín C (Kyselina askorbová). Všech obsahuje nevelké množství, které sice nepokrývá doporučenou denní dávku ani u jednoho z nich, ale je to velmi dostupný doplňkový zdroj, který bychom rozhodně neměli opomíjet. Ve všeobecnosti platí, že doporučenou denní dávku vitamínů doplníme (vitamíny jsou esenciální látky, tj. musíme je dodávat tělu stravou), když sníme denně alespoň 5 porcí ovoce a zeleniny. Ctěný čtenář ať si laskavě sáhne do svědomí a dá ruku na srdce, kdy naposledy snědl 5 porcí ovoce a zeleniny za den? Další otázkou je, že i pokud to ovoce a zeleninu snědl, jaký tyto měly původ, tj. zda obsahovaly uváděné hodnoty vitamínů. Ujišťuji Vás, že jahody v lednu rozhodně uváděné hodnoty neobsahují. Podobně to platí o dalších druzích ovoce a koneckonců i zeleniny. Pokud se zásobíte medem z ověřeného regionálního zdroje, máte obsah vitamínů (i když nevelký) téměř zaručený. O tom, že imunitu potřebujeme po celý rok, že to není záležitost sezónní, je myslím, zbytečné se rozepisovat.

     Méně známá je skutečnost, že velmi důležitými látkami pro správné fungování imunitního systému jsou bílkoviny, zejména jejich elementární součásti – aminokyseliny. Krátce a srozumitelně vysvětlím proč tomu tak je. Imunitní systém pro obranu organismu vytváří různé protilátky. No a protilátky jsou tvořeny právě bílkovinami. Tak prosté to je. Med obsahuje menší množství bílkovin a nejvíce je zastoupená aminokyselina prolin. Jedná se o neesenciální aminokyselinu, která významně ovlivňuje kondici a zdraví kloubů a šlach. Někteří odborníci uvádí, že se podílí i na ochraně cév a srdečního svalu.

2. PODPORA TRÁVENÍ

     Pro správnou funkci trávící soustavy je nezbytné, aby v ní byl dostatek probiotik – lidově řečeno „střevní mikroflóry“. Tato „střevní“, nebo, chcete-li bakteriální mikroflóra potřebuje ke svému plnohodnotnému fungování vhodné prostředí, jenž jí zajistí dostatek „potravy“. Takové prostředí jsou schopna vytvořit probiotika. No a med taková probiotika obsahuje, čili působí takříkajíc prebioticky, čímž zajišťuje správný průběh trávícího procesu , minimálně té fáze, která se odehrává ve střevech. Kromě zlepšení trávení, působí, díky podpoře růstu probiotických baktérií, preventivně rovněž proti rozvoji karcinomu tlustého střeva a konečníku a snižuje taktéž hladinu cholesterolu v krvi. Když se na med podíváme primárně jako na sledidlo, je celková výživová hodnota medu je však pro svůj obsah biologicky hodnotných látek podstatně vyšší. Rozdíl v energetické hodnotě mezi medem a cukrem tedy není velký. Ze 100 g medu získáme 325 kcal (1360 kJ), kdežto ze 100 g řepného cukru získáme 395 kcal (1655 kJ). Sladivost medu je na úrovni cca 75 % řepného cukru, avšak obsahem nutričně aktivních látek jej výrazně převyšuje, čímž na trávící soustavu působí mnohem příznivěji. V případech onemocnění trávicího traktu, je možno využít výborného dietetického účinku medu, který dodává tělu mnoho energie bez výrazného zatížení žaludku a střev a navíc dokáže upravit střevní peristaltiku tak, že má povzbuzující vliv při vleklé zácpě a naopak dokáže zklidnit nadměrně zrychlený pohyb u lehkých průjmů neinfekčního charakteru. Krom jiného obsahuje dextriny, které jsou velmi nápomocny při léčení vředové choroby žaludku, dvanácterníku či sliznice tlustého střeva, kde mají hojivý účinek na poraněnou sliznici. 

3. PROFYLAKTICKÉ A LÉČEBNÉ ÚČINKY 

      Významné jsou též jeho léčebné a profylaktické účinky. Med působí jako antibakteriální a antiseptický činitel.

     Naši předci jej velmi široce využívali díky dezinfenčním a hydratačním vlastnostem, například pro hojení hojení ran a popálenin. Moderní medicína sice totéž nabízí v celé řadě svých produktů, ale med díky své schopnosti granulace napomáhá i obnově zdravé a nové tkáně. Při drobných popáleninách, které svým rozsahem nevyžadují speciální lékařské ošetření, stačí po zchlazení potřít medem a několikrát za den tento proces opakovat a výsledky se dostaví do pár dnů. Takto ošetřená spálenina se rychle a bez dalších komplikací zahojí.

     Léčebných účinků medu na nejrůznější nemoci, je spolehlivě prokázáno poměrně značné množství. Konkrétně například u onemocnění jater, ať už jde o akutní či vleklou formu, jako například infekční žloutenku, cirhózu jater nebo přeměnu jaterní tkáně na nefunkční tukovou tkáň. V takovýchto případech lze doporučit sladit medem namísto cukru. Ulehčí se tak již dost oslabeným játrům a nebude jich více zbytečně zatěžováno, než je nezbytně nutné. Na rozdíl od rafinovaných cukrů, které se v celém rozsahu rozkládají v játrech, se tam med rozkládá jen malou částí složitých cukrů. Jednoduché cukry v medu obsažené se vstřebávají přímo přes stěnu trávicího traktu a do jater se vůbec nedostávají, putují přímo k buňkám, což umožňuje jejich rychlejší regeneraci.

     Užívání medu se ukázalo jako velmi účinné například při alergických onemocněních, která jsou v současné době jednou z nejfrekventovanějších a nejzávažnějších civilizačních  chorob. Konkrétně v naší republice má každý čtvrtý za sebou alespoň jednu silnou alergickou reakci a velmi rychle jich stále přibývá. Největší procento dětských a mladistvých alergiků trpí sennou rýmou, což je v same podstatě přecitlivělost na pylová zrna. Je nabíledni, že postižený pacient nesmí trpět alergií na med samotný. Výzkumy ukazují a někteří odborníci na základě jejich výsledků dovozují a doporučují, že případě senné rýmy při podávání medu z okolí pobytu nemocného se dají projevy pylové alergie prokazatelně po čase zmírnit na minimum a v některých případech zcela  mizí.Léčebné účinky medu byly prokázány i při onemocnění ledvin, kdy se doporučuje terapie v podobě medových procedur a to konkrétně použitím medu medovicového (tmavého), který oproti medu květovému, obsahuje malé množství bílkovin – ty jsou, jak známo při tomto druhu onemocnění nežádoucí.

     U nemocí srdce a oběhového systému lze opět aplikovat med jako doplněk léčby, například u nedostatku červených krvinek, kde pravidelný denní přísun medu v synergii  se správně vybranými vitaminovými preparáty dokáže velmi účinně podpořit krvetvorbu. Při anémii z nedostatku železa dokáže med tento limitující prvek dobře doplnit díky snadné vstřebatelnosti a obnovit tak tvorbu krvinek. Hlavním faktorem, který mluví ve prospěch medu jako podpůrného léčebného prostředku při oenmocněních kardiovaskulárního systému je draslík, jehož má med pomerně vysoký obsah (2,05 mg/100 g). Hořčík, jak známo výrazně přispívá ke správné činnosti srdce. Med dale obsahuje acetylcholin, který napomáhá rozšiřování drobných cév, čímž lze podpořit celkové snížení krevního tlaku. V boji proti ateroskleróze pomáhá med svým vysokým obsahem aminokyseliny prolin tím, že udržuje cévy pružnější a pevnější. To podporuje správný tlak a proudění krve v těle, což také pozitivně působí při posílení srdečního svalu.

     Podobně příznivě působí i u pacientů s nádorovým onemocněním, kteří podstupují záření či chemoterapie. 

4. REGENERACE 

     Vedle již zmíněných účinků medu, nelze opomenout jeho celkově zklidňujícího efektu na různé důležité tělesné funkce (zažívání, dýchání), ale take na psychiku. Obecně poměrně známou skutečností je, že med je i vynikajícím zdrojem okamžité energie při fyzickém či psychickém vyčerpání, což je způsobeno vysokým obsahem převážně jednoduchých sacharidů. U těch, jak známo dochází ke snadnému a nekomplikovanému  procesu rozkladu a transportu do krve potažmo k příslušným buňkám, kde jsou v daný moment tolik zapotřebí. Této vlastnosti bylo velmi využíváno především mezi sportovci. Například slavný první pokožitel Mount Everestu, horolezec Edmund Hillary nenesl do závěrečné etapy nic jiného než právě med. A zrovna tak byl využíván i při dostizích, tady tedy ne přímo pro žokeje, ale koňům byl podáván bezprostředně před startem pro lepší výkon. Dnes bohužel velká většina sportovců, zejména vrcholových dává přednost různým, častokrát syntetickým preparátům. Avšak nesmí být opomenuta ani značná pomoc medu při nemocech či úrazech. V oblasti hojení ran a popálenin může být med využit kvůli dezinfekčním, antiseptickým a hydratačním vlastnostem. Med díky své schopnosti granulace napomáhá i obnově zdravé a nové tkáně. Aminokyselina prolin, o níž již byla řeč, je  nezbytná pro tvorbu kolagenu, který pomáhá regenerovat chrupavku a vaziva. Podílí se na správné stavbě kloubů a šlach. Při drobných popáleninách, které svým rozsahem nevyžadují speciální lékařské ošetření, stačí po zchlazení potřít medem a několikrát za den tento proces opakovat a výsledky se dostaví do pár dnů. Takto ošetřená spálenina se rychle a bez dalších komplikací zahojí. K tomuto účelu jsou však vhodnější medy květové, jelikož obsahují mnohem vice bílkovin,než medy medovicové (tmavé) 

5. DÝCHACÍ CESTY 

     O blahodárném vlivu medu na dýchací cesty se ví už několik století. Potvrzením této skutečnosti je historicky nesčíselněkrát doložený fakt, že med byl nejčastějším léčivem, podávaným při respiračních onemocněních. Ještě i střední generace pamatuje, že při nachlazení nám maminka, nebo babička dávala pít lipový, nebo šípkový čaj s medem. Stejná terapie se osvědčila i při vleklých dlouhodobějších problémech. Med totiž léčebně působí hned třemi factory. Prvním je jeho výrazný potivý účinek, takže když je při zvýšené teplotě podán čaj s medem, vyvolá vlnu pocení, čímž je dosaženo snížení teploty a započne tak ozdravná fáze. Podle mnoha lékařů, by se teplota srážen neměla, jelikož cizí látky (viry, bakterie) jsou tímto způsobem “spalovány”, avšak snížení teploty prostřednictvím podání medu není stejné, jako snížení pomocí například Paralenu. Další vynikající vlastností medu pro léčení dýchacích cest vychází z vysokého obsahu silic, což napomáhá zkapalnění hlenu v plicích a usnadní tak jeho vykašlávání. A třetím léčebným faktorem je vysoký podíl dextrin, jenž mají hojivý účinek a tlumí bolest zanícených sliznic. Lze jej tedy využít při léčbě angíny, chřipky, zánětů průdušek, ale i závažnějších plicních chorob a vleklých onemocnění. 

6. ANTIOXIDAČNÍ VLASTNOSTI

O těchto vlastnostech medu se ví velmi málo a je to dáno snad i skutečností, že obecně o tom, co to jsou antioxidanty, má veřejnost málo informací a tudíž i znalostí. Takže úvodem pár slov o antioxidantech. Antioxidanty jsou látky, které ničí v našem těle tzv. volné radikály. Volné radikály jsou atomy, nebo molekuly, jimž ve valenční sféře schází jeden párový elektron. Jelikož příroda je obecně nastavená na rovnováhu a pokud je tato nějakým způsobem porušená, začnou působit mechanismy, které mají za úkol vrátit systém do rovnovážného stavu. No a volný radikál je příkladem takového narušení rovnováhy. V důsledku tohoto narušení se atom, či molekula označená jako volný radikál, snaží co nejrychleji získat zmíněný chybějící párový elektron a tím se opět dostat do rovnováhy. V těle se snaží jej  získat z biomolekul, z nichž se skládají různé tělesné orgány. Pokud se to volnému radikálu podaří, způsobí tím narušení daného orgánu. Volné radikály vznikají v těle i přirozeně a hlavně nepřetržitě, jako produkt fyzioloických a biochemických reakcí v něm probíhajících. K tomu nás příroda vybavila mechanismem vlastní produkce antioxidantů, jenž mají za úkol tyto, přirozeně vzniklé volné radikály likvidovat. Dokonce jich vytváří jakousi „přesilu“ a to v poměru 3:1, tj. 3 antioxidanty na jeden volný radikál, takže tato vlastní produkce je schopná všechny přirozeně vzniklé volné radikály spolehlivě zlikvidovat. Realita je však bohužel trochu jiná a to taková, že v důsledku prostředí, v němž žijeme a hlavně životním stylem, který žijeme, vzniká v našem těle mnohem víc volných radikálů, než jsou schopny vlastní antioxidanty zvládnout. Nemluvě o tom, že i tu vlastní produkci volných radikálů je nutno podporovat a to zejména zdravým životním stylem, primárně racionální výživou, neboť hlavními prvky, fungujícími jako antioxidanty, jsou vitamíny, konkrétně vitamín C, vitamín A, resp. jeho provitamíny, tj. betakaroteny a pak minerální látky, konkrétně selen, zinek a hořčík. Dalšími látkami, které tvoří tzv. antioxidační bariéru, jsou látky ze skupiny polyfenolů. Med všechny uvedené látky obsahuje, proto je možné hovořit o jeho antioxidačních vlastnostech. Je faktem, že těchto látek neobsahuje mnoho, nicméně tím, že jsou v přirozené formě, jsou i při svém menším množství mnohem účinnější, než stejné látky podávané v syntetické podobě formou různých doplňků stravy.

Pro uchování pevného zdraví a prevenci se proto doporučuje denně užít jednu polévkovou lžíci medu. Protože med obsahuje ale i poměrně silné kyseliny dráždící sliznici jícnu a žaludku, není pro někoho příjemné sníst pouze lžíci samotnou. Může vyvolat pálení žáhy nebo je nepříznivě vnímána jeho sladká chuť. Proto je vhodnější použít med rozpuštěný v tekutině. Existuje více způsobů rozpouštění medu, na Moravě je velice oblíben způsob rozpouštění medu ve slivovici, avšak klasičtější je aplikace medu rozpuštěného ve vlažné vodě s podáním ráno nalačno zhruba půl hodinky před snídaní. A to pravidelně po celý rok !

A prosím, udějte všecho proto, aby včelky přežily, protože až uhyne poslední včelka, zbývají lidstvu 4 roky !!!

Autor: Ing. Vladimír Klescht (vedoucí lektor Institutu zdravého života)

inPage - webové stránky, doménawebhosting snadno.