Biohacking: Jak vyladit své tělo i mysl pomocí výživy
Biohacking je v posledních letech značně frekventovaným pojmem, zejména v generacích Y (1983 - 1997) a Z (1998 – 2005) a je jedním z nejdiskutovanějších trendů v oblasti zdravého životního stylu. Místo pasivního a poměrně jednostranného přístupu ke zdraví se biohakeři snaží optimalizovat jednotlivé funkce těla a jeho potřeby pomocí cílených zásahů, tedy své tělo „hacknout“. Výživa přitom hraje naprosto klíčovou roli. Co tedy přesně znamená biohacking a jak jej můžeme aplikovat v běžném životě?
Co je to biohacking?
Biohacking je soubor metod a nástrojů, jejichž cílem je zlepšit zdraví, výkon, spánek, soustředění nebo dlouhověkost. Využívá poznatky z výživy, neurovědy, epigenetiky, chronobiologie i moderních technologií. Mezi nejčastější biohackingové praktiky patří:
- Intermittent fasting (přerušovaný půst)
- Optimalizace spánku a světelné expozice
- Užívání adaptogenů a nootropik
- Monitorování biomarkerů (např. krevní glukózy nebo variability srdeční frekvence)
- Zásahy do prostředí (např. studené sprchy, červené světlo, eliminace modrého světla večer)
Biohacking však rozhodně není jen pro "tech geeky". Většina jeho principů je postavena na vědecky podložených zásadách zdravého životního stylu, které lze upravit na míru každému z nás. Ano, biohacking je velmi individuální záležitost, jelikož jeho hlavním pilířem je, jak se dozvíte v další části článku, výživa a tu rozhodně nelze zevšeobecňovat. Toto se bohužel velmi často děje. Jistě znáte případy, kdy někomu vyhovuje nějaký výživový styl a hned se pasuje do role poradce, tvrdíc „já jsem to udělal(a) takto a dosáhl(a) jsem skvělých výsledků, dělejte to jako já“. Ujišťuji vás, že tak výživa opravdu nefunguje.
Výživa jako základní nástroj biohackera
Dovolím si předpokládat, že náš blog a tudíž i tento článek, čtou zejména lidé, kteří již o výživě něco málo ví – skoro se mi chce napsat, že toho ví víc, než kdejaký influencer, či influencerka. A proto nebudu podrobně rozebírat fakt, že strava má obrovský vliv na to, jak se cítíme, jak funguje náš mozek, kolik máme energie i jak rychle stárneme.
V rámci biohackingu je výživa vnímána přesně tak, jak by vnímána být měla, tj. nikoli pouze jako zdroj kalorií, ale jako informační systém – každé sousto vysílá tělu signály, jak má fungovat.
Podle zastánců a propagátorů biohackingu mezi výživové biohackingové strategie patří:
- Ketogenní strava – pomáhá zvýšit produkci ketonů, které jsou „čistším“ palivem pro mozek a tělo než glukóza. S tím si dovolím nesouhlasit i přesto, že tvrzení, že ketony jsou „čistším“ palivem pro mozek a tělo než glukóza, se jeví jako logické. Kdo by nechtěl tělu dát to nejlepší. Každopádně však pravdou je, že příroda jako základní „palivo“ pro naše tělo zvolila sacharidy a pro mozek jejich nejjednodušší formu, tj. glukózu a s tím prostě nikdo nehne. Rezervním palivem pro tělo jsou mastné kyseliny a „havarijním“ palivem jsou aminokyseliny a jejich řetězce, tj. bílkoviny. V okamžiku, kdy tělo začíná tvořit palivo z bílkovin, je zle, protože v podstatě začíná pojídat sebe sama – to už je opravdu velká havárie. Dnes jsou velmi moderní různé ketodiety nebo nízkosacharidové (lowcarb) diety, ale i přesto, že nelze upřít jim jisté pozitivní výsledky, nemají pro zdravého člověka význam. Ketodieta je léčebná dieta, která patří do rukou odborníkům a je to dieta určená primárně lidem postiženým epilepsií – hlavně dětem.
- Cyklický přerušovaný půst (např. 16/8) – podporuje autofagii (buněčnou očistu), zlepšuje inzulinovou senzitivitu a často i soustředění. Proti tomuto stravovacímu režimu nelze v podstatě nic namítnout, podstatné je, aby člověk v tom pásmu 16 ti hodin doplnil stravou energii, kterou by měl tělu dát za celý den, tj. 24 hodin. Upozorňuji však, že tento režim není v žádném případě samospasitelný a také nefunguje u každého stejně – opět jsme u té individualizace.
- Nootropika a adaptogeny – látky jako L-theanin, rhodiola nebo lion’s mane (korálovec ježatý) podporují odolnost vůči stresu a kognitivní výkon. Toto sice nelze rozporovat, avšak je prokázáno, že správně energeticky a nutričně vyvážená stravy má naprosto stejné účinky, tj. podporuje odolnost vůči stresu a také kognitivní funkce mozku. Podporuje samozřejmě i další aspekty našeho bytí, jako je kvalitní spánek, dobrý sportovní výkon apod. Nemluvě o tom, že korálovec ježatý není přirozenou potravinou našeho regionu. Ale kdo chce kam….
- Eliminace zánětlivých potravin – omezení rafinovaných cukrů, transmastných kyselin nebo nadbytku omega-6 mastných kyselin přináší znatelné zlepšení vitality. Jednoznačně souhlas! Všem těmto zánětlivým složkám potravin se můžete vyhnout velmi jednoduše – přestaňte jíst UZPP, tj. ultrazpacované potravinové produkty a vytvořte si jídelníček z potravin „sezona – region“, tj. čerstvých a takových, které pochází z našeho regionu a urodí se v dané sezoně. Nic lepšího nemůžete pro svoje tělo udělat.
Nejde samozřejmě jen o jídlo
I když, jak jsem již napsal, výživa tvoří základ, biohacking je hlavně holistický, tj. komplex přístup, který zahrnuje i další oblasti:
- Spánek – optimalizace spánkové rutiny, tj. pravidelnost, dostatečnost, prostředí, teplota v místnosti, ale i minimalizace modrého světla večer, podpora tvorby melatoninu, který se, jak známo tvoří ve pouze tmě a další prvky tzv. spánkové hygieny
- Stres – primární je stresu se vyhýbat, což není samozřejmě vždy možné, ale je možné se stresem pracovat, tj. například nevytvářet si jej ve své hlavě tam, kde není, nebo jej alespoň nezveličovat. Když už jsme ve stresu, tak pomáhají dechová cvičení, mindfulness nebo práce s HRV.
- Pohyb – nejen silový trénink, ale i přirozený pohyb během dne (tzv. NEAT aktivita). Jakýkoliv pohyb je lepší než sedět doma na gauči. Pohyb má neuvěřitelné množství benefitů a budet-li se hýbat, tělo se vám velmi odvděčí dobrým a dlouhým fungováním.
- Technologie – chytré hodinky, glukometry nebo aplikace sledující cirkadiánní rytmus nám umožňují měřit a vyhodnocovat výsledky. To je bonus navíc a je fajn, že se můžeme pomocí nemodernějších technologií sami a průběžně kontrolovat.
Biohacking není extrém
Ne každý musí být Tim Ferriss (americký spisovatel, autor bestsellerů o osobním rozvoji, podnikatel, investor a speaker.) nebo Ben Greenfield (americký – jak jinak - biohacker, odborník na výživu, fyziolog, fitness trenér, závodní sportovec). Biohacking může být i jednoduchý – začít můžete třeba tím, že vypnete obrazovky hodinu před spaním, dáte si snídani s kvalitními tuky a bílkovinami nebo začnete svůj den ranním světlem a krátkou procházkou.
Autor: Ing. Vladimír Klescht (vedoucí lektor Institutu zdravého života Welko)
Chcete se o biohackingu dozvědět víc? Sledujte náš podcast a další díly blogu – podíváme se podrobněji na jednotlivé biohackingové strategie i jejich limity. Protože zdraví není náhoda – je to strategie.
Biohacking: Jak vyladit své tělo i mysl pomocí výživy
Biohacking je v posledních letech značně frekventovaným pojmem, zejména v generacích Y (1983 - 1997) a Z (1998 – 2005) a je jedním z nejdiskutovanějších trendů v oblasti zdravého životního stylu. Místo pasivního a poměrně jednostranného přístupu ke zdraví se biohakeři snaží optimalizovat jednotlivé funkce těla a jeho potřeby pomocí cílených zásahů, tedy své tělo „hacknout“. Výživa přitom hraje naprosto klíčovou roli. Co tedy přesně znamená biohacking a jak jej můžeme aplikovat v běžném životě?
Co je to biohacking?
Biohacking je soubor metod a nástrojů, jejichž cílem je zlepšit zdraví, výkon, spánek, soustředění nebo dlouhověkost. Využívá poznatky z výživy, neurovědy, epigenetiky, chronobiologie i moderních technologií. Mezi nejčastější biohackingové praktiky patří:
Biohacking však rozhodně není jen pro "tech geeky". Většina jeho principů je postavena na vědecky podložených zásadách zdravého životního stylu, které lze upravit na míru každému z nás. Ano, biohacking je velmi individuální záležitost, jelikož jeho hlavním pilířem je, jak se dozvíte v další části článku, výživa a tu rozhodně nelze zevšeobecňovat. Toto se bohužel velmi často děje. Jistě znáte případy, kdy někomu vyhovuje nějaký výživový styl a hned se pasuje do role poradce, tvrdíc „já jsem to udělal(a) takto a dosáhl(a) jsem skvělých výsledků, dělejte to jako já“. Ujišťuji vás, že tak výživa opravdu nefunguje.
Výživa jako základní nástroj biohackera
Dovolím si předpokládat, že náš blog a tudíž i tento článek, čtou zejména lidé, kteří již o výživě něco málo ví – skoro se mi chce napsat, že toho ví víc, než kdejaký influencer, či influencerka. A proto nebudu podrobně rozebírat fakt, že strava má obrovský vliv na to, jak se cítíme, jak funguje náš mozek, kolik máme energie i jak rychle stárneme.
V rámci biohackingu je výživa vnímána přesně tak, jak by vnímána být měla, tj. nikoli pouze jako zdroj kalorií, ale jako informační systém – každé sousto vysílá tělu signály, jak má fungovat.
Podle zastánců a propagátorů biohackingu mezi výživové biohackingové strategie patří:
Nejde samozřejmě jen o jídlo
I když, jak jsem již napsal, výživa tvoří základ, biohacking je hlavně holistický, tj. komplex přístup, který zahrnuje i další oblasti:
Biohacking není extrém
Ne každý musí být Tim Ferriss (americký spisovatel, autor bestsellerů o osobním rozvoji, podnikatel, investor a speaker.) nebo Ben Greenfield (americký – jak jinak - biohacker, odborník na výživu, fyziolog, fitness trenér, závodní sportovec). Biohacking může být i jednoduchý – začít můžete třeba tím, že vypnete obrazovky hodinu před spaním, dáte si snídani s kvalitními tuky a bílkovinami nebo začnete svůj den ranním světlem a krátkou procházkou.
Autor: Ing. Vladimír Klescht (vedoucí lektor Institutu zdravého života Welko)
Chcete se o biohackingu dozvědět víc? Sledujte náš podcast a další díly blogu – podíváme se podrobněji na jednotlivé biohackingové strategie i jejich limity. Protože zdraví není náhoda – je to strategie.