Longevity: Jak žít déle a kvalitněji – nejen pro generaci Z
V době, kdy se zdravý vzhled stává vizitkou úspěšnosti a často porovnáváme výkon s hodnotou člověka, je dobré se na chvíli zastavit. Koncept longevity, často mylně chápaný jako pouhá dlouhověkost, totiž nespočívá v tom dožít se co nejvíce let. Jde především o to, jak své dny prožíváme, zda jsme plní energie, v rovnováze a s tělem, které nás i v pokročilém věku nebrzdí, ale podporuje.
Přístup longevity představuje komplexní, multidisciplinární cestu ke zdraví. Nejde jen o prevenci nemocí nebo zpomalování stárnutí i když i to je jeho součástí. Důraz se klade na celkovou kvalitu života, vitalitu, duševní pohodu a schopnost těla přirozeně regenerovat. Klíčovým pilířem je výživa. To, co jíme, ovlivňuje nejen funkci orgánů, ale i naši psychiku, imunitu a hormonální rovnováhu. Právě strava je základní stavební kámen, na kterém longevity stojí.
Vedle výživy hraje zásadní roli i životní styl. Není to otázka rozhodnutí ve čtyřiceti, ale proces, který ideálně začíná už kolem dvacátého roku života. Pravidelný pohyb, kvalitní spánek a péče o duševní rovnováhu to všechno tvoří základ, který má dlouhodobý dopad na naše zdraví. Tělo si pamatuje, a ať už jde o každodenní stres nebo nedostatek regenerace, výsledky se projeví později někdy až tehdy, když už je těžší věci změnit.
Zejména mladší generace, konkrétně tzv. generace Z, má v tomto směru obrovskou výhodu. Jde o lidi narozené přibližně mezi lety 1996 a 2012, kteří vyrůstali ve světě digitálních technologií, rychlého sdílení informací a vysoké citlivosti na témata jako autenticita, smysluplnost nebo rovnost. Pokud se právě této skupině podaří začlenit principy longevity do svého života dříve, než se začnou projevovat zdravotní komplikace, mají velkou šanci žít déle, ale především kvalitněji.
Mezi nejčastější chyby, které lidé dělají, patří spoléhání se na doplňky stravy místo skutečné úpravy jídelníčku. Mnozí očekávají rychlé výsledky, sahají po extrémních dietách, nebo zanedbávají psychohygienu a odpočinek. Zásadní mýtus, který je třeba vyvrátit, zní: „Už je pozdě začít." Pravda je, že s kvalitními změnami se dá začít kdykoli – a vždy to má smysl. Jiným rozšířeným omylem je víra, že biohacking či longevity je pouze pro úzkou skupinu bohatých nebo „výkonných" lidí. Naopak – jde o přístup, který může (a měl by) být přístupný každému.
V souvislosti s doplňky stravy je třeba zmínit, že zatímco některé, jako kolagen nebo vitamín D, mohou při správném užívání přinášet benefity, nikdy by neměly nahrazovat základy – tedy pestrou stravu, pravidelný pohyb a odpočinek. Výzkumy například ukazují, že látky jako NAD+ nebo NMN, často spojované s prodloužením života, stále nemají dostatek důkazů z dlouhodobých studií na lidech. Věda v tomto směru zatím říká spíše „možná", než „ano".
Zcela zásadní je i prevence. Pravidelné lékařské kontroly, laboratorní testy a vnímání signálů vlastního těla jsou základními nástroji každého, kdo chce do svého zdraví investovat zodpovědně a včas. Příběhy z praxe často ukazují, že i zdánlivě banální symptomy, jako je únava, špatný spánek nebo podrážděnost, mohou být prvními známkami rozvíjející se hormonální nerovnováhy nebo nedostatku důležitých živin.
Naštěstí roste zájem o zdravý životní styl i mezi mladými lidmi. Formy, které na ně nejlépe působí, se mění krátká edukativní videa, podcasty, webináře s praktickými tipy nebo srozumitelné přednášky ve školách a firmách se ukazují jako ideální cesta, jak myšlenku longevity přiblížit nové generaci.
Závěrem je třeba říct, že longevity není marketingový trend ani luxusní produkt pro vyvolené. Je to přístup, který dává smysl každému, kdo nechce pouze žít dlouho – ale hlavně naplno a kvalitně.
„Úspěch – stejně jako zdraví – se nestane za den. Děje se denně."
Autor: Laura Pavlíčková
https://www.facebook.com/laura.pavlickova.7, https://www.instagram.com/laura_pavlickova33/,
https://www.linkedin.com/in/laura-pavl%C3%AD%C4%8Dkov%C3%A1-45aa16359/
Zdroje:
- Význam středomořské stravy pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění: Estruch, R. et al. (2018). Primary Prevention of Cardiovascular Disease with a Mediterranean Diet Supplemented with Extra-Virgin Olive Oil or Nuts, New England Journal of Medicine. DOI: 10.1056/NEJMoa1800389
- Omega-3 mastné kyseliny a jejich vliv na zánět a zdraví srdce: Calder, P. C. (2017). Omega-3 fatty acids and inflammatory processes: from molecules to man, Biochemical Society Transactions. DOI: 10.1042/BST20160147
- Přínos fyzické aktivity na délku života: Arem, H. et al. (2015). Leisure Time Physical Activity and Mortality: A Detailed Pooled Analysis of the Dose-Response Relationship, JAMA Internal Medicine. DOI: 10.1001/jamainternmed.2014.5613
- Význam spánku pro metabolismus a regeneraci: Walker, M. (2017). Why We Sleep: Unlocking the Power of Sleep and Dreams, Penguin Random House. Podpořeno studií: Medic et al. (2017), Short- and long-term health consequences of sleep disruption, Nature and Science of Sleep. DOI: 10.2147/NSS.S134864
- Dlouhověkost v tzv. „Blue Zones": Buettner, D. (2012). The Blue Zones: 9 Lessons for Living Longer From the People Who've Lived the Longest, National Geographic. Podloženo terénním výzkumem Dan Buettnera ve spolupráci s NIH a University of Minnesota.
- Vliv stresu na imunitní a hormonální systém: Segerstrom, S. C., & Miller, G. E. (2004). Psychological Stress and the Human Immune System: A Meta-Analytic Study of 30 Years of Inquiry, Psychological Bulletin. DOI: 10.1037/0033-2909.130.4.601
- Resveratrol a zdraví buněk: Baur, J. A. et al. (2006). Resveratrol improves health and survival of mice on a high-calorie diet, Nature. DOI: 10.1038/nature05354
- NMN a NAD+ jako potenciální prodlužovače života – studie na zvířatech: Imai, S., & Guarente, L. (2014). NAD+ and sirtuins in aging and disease, Trends in Cell Biology. DOI: 10.1016/j.tcb.2014.04.002
- Dopad mikrobiomu na celkové zdraví: Cryan, J. F. et al. (2019). The Microbiota–Gut–Brain Axis, Physiological Reviews. DOI: 10.1152/physrev.00018.2018
Longevity: Jak žít déle a kvalitněji – nejen pro generaci Z
V době, kdy se zdravý vzhled stává vizitkou úspěšnosti a často porovnáváme výkon s hodnotou člověka, je dobré se na chvíli zastavit. Koncept longevity, často mylně chápaný jako pouhá dlouhověkost, totiž nespočívá v tom dožít se co nejvíce let. Jde především o to, jak své dny prožíváme, zda jsme plní energie, v rovnováze a s tělem, které nás i v pokročilém věku nebrzdí, ale podporuje.
Přístup longevity představuje komplexní, multidisciplinární cestu ke zdraví. Nejde jen o prevenci nemocí nebo zpomalování stárnutí i když i to je jeho součástí. Důraz se klade na celkovou kvalitu života, vitalitu, duševní pohodu a schopnost těla přirozeně regenerovat. Klíčovým pilířem je výživa. To, co jíme, ovlivňuje nejen funkci orgánů, ale i naši psychiku, imunitu a hormonální rovnováhu. Právě strava je základní stavební kámen, na kterém longevity stojí.
Vedle výživy hraje zásadní roli i životní styl. Není to otázka rozhodnutí ve čtyřiceti, ale proces, který ideálně začíná už kolem dvacátého roku života. Pravidelný pohyb, kvalitní spánek a péče o duševní rovnováhu to všechno tvoří základ, který má dlouhodobý dopad na naše zdraví. Tělo si pamatuje, a ať už jde o každodenní stres nebo nedostatek regenerace, výsledky se projeví později někdy až tehdy, když už je těžší věci změnit.
Zejména mladší generace, konkrétně tzv. generace Z, má v tomto směru obrovskou výhodu. Jde o lidi narozené přibližně mezi lety 1996 a 2012, kteří vyrůstali ve světě digitálních technologií, rychlého sdílení informací a vysoké citlivosti na témata jako autenticita, smysluplnost nebo rovnost. Pokud se právě této skupině podaří začlenit principy longevity do svého života dříve, než se začnou projevovat zdravotní komplikace, mají velkou šanci žít déle, ale především kvalitněji.
Mezi nejčastější chyby, které lidé dělají, patří spoléhání se na doplňky stravy místo skutečné úpravy jídelníčku. Mnozí očekávají rychlé výsledky, sahají po extrémních dietách, nebo zanedbávají psychohygienu a odpočinek. Zásadní mýtus, který je třeba vyvrátit, zní: „Už je pozdě začít." Pravda je, že s kvalitními změnami se dá začít kdykoli – a vždy to má smysl. Jiným rozšířeným omylem je víra, že biohacking či longevity je pouze pro úzkou skupinu bohatých nebo „výkonných" lidí. Naopak – jde o přístup, který může (a měl by) být přístupný každému.
V souvislosti s doplňky stravy je třeba zmínit, že zatímco některé, jako kolagen nebo vitamín D, mohou při správném užívání přinášet benefity, nikdy by neměly nahrazovat základy – tedy pestrou stravu, pravidelný pohyb a odpočinek. Výzkumy například ukazují, že látky jako NAD+ nebo NMN, často spojované s prodloužením života, stále nemají dostatek důkazů z dlouhodobých studií na lidech. Věda v tomto směru zatím říká spíše „možná", než „ano".
Zcela zásadní je i prevence. Pravidelné lékařské kontroly, laboratorní testy a vnímání signálů vlastního těla jsou základními nástroji každého, kdo chce do svého zdraví investovat zodpovědně a včas. Příběhy z praxe často ukazují, že i zdánlivě banální symptomy, jako je únava, špatný spánek nebo podrážděnost, mohou být prvními známkami rozvíjející se hormonální nerovnováhy nebo nedostatku důležitých živin.
Naštěstí roste zájem o zdravý životní styl i mezi mladými lidmi. Formy, které na ně nejlépe působí, se mění krátká edukativní videa, podcasty, webináře s praktickými tipy nebo srozumitelné přednášky ve školách a firmách se ukazují jako ideální cesta, jak myšlenku longevity přiblížit nové generaci.
Závěrem je třeba říct, že longevity není marketingový trend ani luxusní produkt pro vyvolené. Je to přístup, který dává smysl každému, kdo nechce pouze žít dlouho – ale hlavně naplno a kvalitně.
„Úspěch – stejně jako zdraví – se nestane za den. Děje se denně."
Autor: Laura Pavlíčková
https://www.facebook.com/laura.pavlickova.7, https://www.instagram.com/laura_pavlickova33/,
https://www.linkedin.com/in/laura-pavl%C3%AD%C4%8Dkov%C3%A1-45aa16359/
Zdroje: