Co to je a proč právě WELLNESS

Co to je a proč právě WELLNESS

Výsledkem úvah jak odborníků ve spolupráci se širokou laickou veřejností o tom jak zvýšit či udržet dobrou fyzickou zdatnost i u lidí, kteří se nevěnují vrcholovému sportu bylo vypracování modelů fyzické a sportovní aktivity, které dostaly pojmenování "cvičení pro zdraví", anglicky wellness. V podstatě jde o spojení zkratky původního výrazu, formulovaného dr. Cooperem jako "well-being" a "fit-ness" Tento specialista stanovil základní podmínky aerobních aktivit, včetně zdravé výživy, v publikaci The Aerobic Program for Total Well-Being vydané již v roce 1982 v USA. Hlavním cílem této aktivity je dosáhnout stavu, kdy se člověk cítí dobře, cítí se fit díky dobré fyzické kondici a celkovému zdraví. Je to prostě zdravý způsob života, ve kterém je vyvážená kultura mysli, duše i těla.Zásadní věc, kterou je nezbytné si uvědomit je, že tento způsob života není na měsíc, ani na dva, ba dokonce ani na rok či pět. Chceme-li, aby měl smysl a přinášel nám to co od něj čekáme, t.j. dobrou psychickou i fyzickou kondici a vyrovnanost, je to životní styl "napořád". nebojím se říct, že je to svým způsobemživotní filosofie.

V úvodu jsem se zmínil, že mnohá fitcentra se vydávají za wellness a konstatoval jsem, že to je jenom částečná pravda. Základním rozlišovacím prvkem mezi fitness a wellness by mělo být hodnocení intenzity zátěžového stresu, který aktivita vyvolává. Jakmile intenzita nebo objem cvičení překročí hranici a stane se stresem, přestává být zdravé. Rekreační sport v rámci wellness je aktivita, která nenutí organismus k opakovaným maximálním výkonům vyžadujícím delší než 24 hodinovou regeneraci. Rekreační sport v rámci wellness si neklade podmínku systematické fyzicky a časově náročné přípravy. Zátěž má relativně nízkou intenzitu (do 70 % maximální individuální tepové frekvence) po poměrně krátkou dobu, většinou v trvání do 60-ti minut. Jakmile v průběhu aktivity dochází opakovaně k dosažení či dokonce překročení intenzity anaerobního prahu, jedná se již o fitness. Aktivity wellness by měly být co do volby sportů i zátěže mnohem pestřejší než specializované aktivity fitness, přičemž není podmínkou, aby byly provozovány denně, dokonce to není vůbec nutné. Ale jak říkám, wellness není jenom cvičení a různých lázeňských kůrách. O wellness dnes již hovoříme jako o životním stylu.

Pokusím se uvést jakousi definici pojmu wellness. Tato sice není zatím nikde oficiálně zakotvená a je i různě interpretována, ale smysl je vždy tentýž. Takže zde je definice:

Wellness je komplexní životní styl představující preventivní snahu o udržení vysoké úrovně fyzického i duševního zdraví a tím i životní pohody.

Moc jsme se z ní sice nedozvěděli, ale každopádně nám napověděla o čem bude řeč. Pojďme si ji trochu "rozpitvat". Za mimořádně důležité považuji v dané definice akcentovat slovo preventivní. Je totiž prokázáno, že náklady na udržení zdraví a na prevenci proti nemocem jsou dlouhodobě mnohem nižší než jejich léčení. A to jak z pohledu osobního, tak i v celostátním měřítku. Ač je to nezpochybnitelně prokázáno, realita je jiná a to zejména pod výrazným vlivem politicko ekonomických tlaků farmaceutických koncernů. A tak přes naprosto nesporný růst úrovně medicíny přibývá nemocí, které jsme si zvykli souhrnně označovat jako civilizační a se kterými se i dnešní vyspělá medicína neustále potýká. Bohužel jsou to nemoci, které si vesměs "vyrábíme" sami špatným životním stylem o čemž svědčí skutečnost, že těmito nemocemi jsou postihováni především lidé ve vyspělých zemích. Jsou to takříkajíc nemoci z blahobytu a životní prostředí vyspělých zemí jejich vzniku rovněž poměrně intenzivně napomáhá. Dnešní vyspělá medicína spolu s farmacií sice umí potlačit jejich důsledky a to dokonce čím dál tím účinněji, avšak za cenu polykání závratného množství léků. Nemám nic proti lékům a v žádném případě nechci zpochybňovat jejich správné a rozumné užívání tam, kde není jiného východiska. Statistiky, které uvádí, že ročně v ČR umírá kolem  4 - 5 tisíc lidí na následky vedlejších účinků leků však ukazují na to, že to není ta nejlepší cesta ke zdraví, že léky neužíváme rozumně a mnozí v nich často hledají jedinou spásu. Příčiny zmíněných civilizačních nemocí se totiž pomocí léků odstranit nedají. Ty totiž, jak si v dalším dokážeme, spočívají v životním stylu každého z nás. A právě eliminace vlivu všech negativních složek životního stylu je podstatou wellness. Jeho úspěšné fungování a pozitivní přínos musí však vyvěrat z poznání a přesvědčení, že svoje zdraví a pohodu máme ve svých rukou a sami sobě za to i odpovídáme. Toto poznání je jediným správným klíčem k životnímu stylu zvanému wellness. Gerontologové dnes již otevřeně hlásají, že člověk je přírodou "konstruován" na 115 - 120 let věku. Fakt, že se dožíváme průměrně trochu větší půlky této hranice je způsobený tím, že svůj život nežijeme kvalitně. Pojmenujme a oznámkujme si faktory, které významně snižují kvalitu života. Dají se zevšeobecnit do pěti oblastí, kterými jsou :

• životní styl - 40%
• sociálněekonomické podmínky - 30%
• životní prostředí - 10%
• genetický základ - 10%
• zdravotní služby - 10%

Když vezmeme v úvahu, že naprostá většina z nás si sociálněekonomické podmínky vytváří sama a náš životní styl je tak trochu i jejich obrazem, tak vidíme, že jsme schopni vlastní zdraví si ovlivnit ze 70 % ! Jistě uznáte, že je to nečekaně vysoké číslo, které mnohého z vás nepochybně zarazí. Jako bych slyšel námitky, které jsou v této chvíli vznášeny, ale neberu je, protože se s největší pravděpodobností zabývají oněmi 30 ti procenty, která ovlivnit nemůžeme. Dejme ruku na srdce a podívejme se do svého nitra (uznávám, že to není lehké), kterými aspekty zejména ovlivňujeme svůj životní styl. V dalším textu si dokážeme, že to opravdu závisí jen a jen na nás samotných. Ti, kteří pod pojmem životní styl nevidí materiální hodnoty (luxusní byt, ještě luxusnější auto, značkové oblečení, několik zahraničních dovolených v roce a pod.), jej často pojímají pouze jako otázku výživy a pohybu. Jsou sice na správné cestě, ale to je velmi zúžený náhled na problém. Do životního stylu nelze nezahrnout také stres a schopnost vypořádat se s ním, relaxaci a regeneraci a také schopnost čelit škodlivým návykům. Není potřeba se dlouho zamýšlet, abychom poznali, že všechny tato faktory jsme schopni ovlivnit ve svůj prospěch aniž by to vyžadovalo nějaké mimořádné úsilí či finanční náklady. I když, ruku na srdce, překonat sebe sama je mnohdy to nejtěžší. Nicméně promyšleným a systémovým přístupem se dá zvládnout i to.Východiskem takovéhoto promyšleného a systémového přístupu by měla být silná motivace. Hledejte jakoukoliv motivaci a přitom zapomeňte na výroky typu: "Ále, mně je dobře tak jak je, proč bych si honil triko nebo si něco upíral, žiji jenom jednou, tak si budu užívat", nebo jiná "hlubokomyslná" prohlášení ve stejné tónině. Kdo se ke svému zdraví staví takto, pro toho je čtení tohoto článku opravdu ztrátou času a tomu upřímně přeji, aby si "užíval co nejdéle". Nechci nikomu vnucovat různé možné motivace, to ponechám bujné fantasii každého čtenáře, ale dovolím si podsunout alespoň jednu, kterou snad nepohrdnou ani ti nejotrlejší "užívači si života" a to je zdraví. Neznám nikoho, kdo by nechtěl být dlouho zdravý. Proto tuto motivaci lze považovat za obecnou. Známe to všichni - nejčastějším přáním k svátkům, k narozeninám je přání pevného zdraví. "Na zdraví" je i nejčastější přípitek. Zdraví nám však matka příroda dala do vínku jenom jedno. A jak si ho kdo střeží, to je na každém jedinci. Bohužel je mizivé procento těch, kteří jsou pro svoje zdraví ochotni, kromě přání si aby bylo co nejpevnější, něco konkrétního i pravidelně dělat. Známe ty naprosto neotřesitelné důvody, proč zrovna já nemám potřebu se sebou nic dělat či v lepším případě bych i chtěl, ale nemám čas a pod. Pokud tuto potřebu nemám zrovna teď, v této chvíli, neznamená to, že při absenci prevence ji nebudu mít za rok, dva či pět. Neříkám že za rok, dva či pět bude pozdě, ale čím dřív začneme, tím lepší výchozí pozici máme a přechod na životní styl wellness bude jednodušší.