vlajka czvlajka sk

Ve veřejnosti tak nějak (a bohužel i díky odborníkům) zakořenil názor, že fruktóza je zdravá. A proč by taky neměla být, když je přirozenou součástí ovoce? Dokonce jí ještě nedávno doporučovali diabetologové jako alternativní sladidlo pro diabetiky. Dnes je tento postoj již přehodnocený a to na základě rozsáhlých výzkumů, které ukazují, že příjem velkého množství fruktózy přispívá k obezitě, zvyšuje riziko postižení diabetem mellitem II. Typu a také kardiovaskulárními onemocněními.  Vědci vyslovili dokonce předpoklad, že může vést až ke karcinomu pankreasu. Jednoznačně stojí za celosvětovou epidemií obezity. Samozřejmě ne ta fruktóza, která je obsažena v ovoci, protože i kdybychom skutečně dodrželi zásady racionální výživy a denně snědli 5 porcí ovoce a zeleniny, nelze v žádném případě mluvit o nadměrném užívání. Naši předkové samozřejmě fruktózu přijímali, ale pouze v ovoci a zelenině, kde je vláknina, která zpomaluje nástup fruktózy a tomu zpomalenému nástupu naše tělo může čelit. 

Problém vytváří fruktóza o které ani nevíme, že jí spotřebováváme. Na fruktózu jsou mimořádně bohaté zejména sirupy, kterých je na trhu nespočetné množství, stejně jako nejrůznějších slazených nápojů, jejichž spotřeba varovně rok od roku narůstá. Fruktózu obsahuje i celá řada potravin, kde je používána jako sladidlo. Má totiž cca 200 x vyšší sladivost než glukóza a je levnější než řepný cukr, což logicky snižuje výrobní cenu potravin. A tak jí výrobci přidávají vesele do jogurtů, sušenek, tyčinek, najdeme ji dokonce i ve slaných krekrách a v podstatě ve všech průmyslově vyráběných potravinách

Ještě před pár desítkami let nebyly známy rozdíly mezi fruktózou a glukózou, tyto látky byly považovány za rovnocenné sacharidy. Časem se však ukázalo, že metabolismus je u obou cukrů zcela odlišný, a to přes chemickou podobnost stavby. Oba jsou totiž monosacharidy, tj., mají každá pouze jednu cukernou jednotku, avšak každá má jí má poskládanou jinak. Glukóza má tzv. aldehydovou vazbu a fruktóza vazbu ketonovou. Tyto vazby pak určují jejich vlastnosti a jejich chování se v trávícím traktu. Zatímco většina glukózy putuje do tkání, především do svalů, kde slouží jako zdroj energie, fruktóza míří do jater, kde prochází přeměnami a škodí organismu na mnoha frontách. Jak?

Fruktóza na nás působí úplně jinak než glukóza. Tím, že přijmeme glukózu, tak základní gen, označovaný jako  GF21 (gen obezity) svoji činnost nikterak nezvýší V momentě, kdy přijmeme fruktózu, tak se zvýší svoji aktivitu minimálně 4x. Kromě toho obrovsky zvýší svoji aktivitu stejnojmenný enzym, který tento gen kóduje. Moderní stravovací věda se domnívá, že obezita je ztráta citlivosti na tento gen. A jakmile se ho vytváří obrovské množství, tak on přestane pracovat. Glukózu mohou totiž spalovat buňky v celém těle, ale fruktóza, protože nepotřebuje inzulin, jde přímo do našich jater. Když se jí tam nakumuluje velké množství, enzymy ji nestihnou zpracovat a fruktóza se pak mění na tuk. Vzniklý způsobuje ztučnění jater. Je to něco podobného jako u alkoholiků. V Americe má dneska ztučněná játra 1/3 lidí a 10% dětí. Fruktóza má stejně zničující účinek jako panák rumu. Ztučnění jater fruktózou je nealkoholické ztučnění jater. A od toho se odvíjí celá řada nemocí. 

Fruktóza zvyšuje syntézu tuků, které se ve zvýšené míře usazují v cévních stěnách. Stojí tak v pozadí cévních chorob i ischemické choroby srdeční. Zvyšuje také množství tzv. viscerálního tuku. Viscerální tuk je uložen mezi orgány. Pokud je zmnožen nad jistou hranici, zvětšuje objem břicha a obvod pasu. Tento tuk uvolňuje hormony a ovlivňuje metabolismus, takže výsledkem je zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění, diabetu mellitu II. typu a u žen rakoviny prsu. Pokud tedy přijímáme fruktózu, přijímáme vlastně tuky. Zatímco glukóza se spálí a přemění na tuk jen z 5 %, fruktóza se přemění na tuk ze 40 %. Ukládání tuků z fruktózy v játrech vede k jejich poškození. Dochází k jejich zvětšení a ztučnění a výsledkem může být i zánět jater. Zvýšený příjem fruktózy zvyšuje obezitu i dalším mechanismem. Ovlivňuje totiž hormony leptin a grelin, které stimulují centra sytosti. Tím, že fuktóza neihibuje produkci inzulinu, nenavozuje pocit sytosti jako to dělá glukóza glukóza, takže máme větší pocit hladu. Nadměrný přísun fruktózy vede také ke snižování citlivosti k inzulinu a k poruchám jeho sekrece. Výsledkem tak může být i rozvoj obávané cukrovky.

Nadměrná konzumace fruktózy může způsobit i další onemocnění, které je dáváno do souvislosti zejména s nadměným užíváním živočišných bílkovin a to pakostici, neboli dnu. Finálním produktem metabolismu fruktózy v játrech je purin, čili  kyselina močová, která, pokud není přirozenými mechanismy odbourána) zejména proto, že je jí nadbytek a tyto mechanismy prostě nestíhají), vytváří v kloubech krystalky, které způsobují dnové záchvaty, a to je hodně bolestivá záležitost,“ 

Autor: Ing. Vladimír Klescht (vedoucí lektor Institutu zdravého života)

inPage.cz - webové stránky, doména a webhosting snadno.