vlajka czvlajka sk

         Velikonoce se pro mnohé z nás zúžily na pondělí, o kterém chodí chlapci a muži s pomlázkami. Vše ale začíná už přibližně měsíc a půl před Velikonočním pondělím.  Tradičně čas vánočního a masopustního hodování vystřídal čtyřicetidenní půst. Liturgický význam tohoto půstu je dnes obecně známý, méně známá je skutečnost, že křesťané tento půst převzali od pohanů, kteří jej dodržovali mnoho století před příchodem křesťanství a k jeho blahodárným účinkům na zdraví, došli pozorováním přírody. Dnes jej suplují i různé moderní jarní očistné kůry, nazývané v komerčním zájmu jako detoxikační. Tento dlouhodobý půst očišťoval tělo od škodlivin, které se v něm nashromáždily v zimních měsících a také jej připravoval na období jarní hojnosti.

! ! ! Pozor – půst neznamená nejíst, ale jen vynechat některé potraviny, není to hladovka ! ! ! 

           Naši předci v této době, počínaje Popeleční středou, vyřadili nejen maso, ale vše co pocházelo od teplokrevných zvířat – tedy i mléko, sýr, vejce, sádlo… Tento typ půstu se dodnes dodržuje v některých oblastech Východního Slovenska, Ukrajiny, v Polsku, ale i v jiných zemích s bohatou křesťanskou tradicí. Sádlo nahrazovali rostlinným, převážně lněným, olejem. Pečivo se peklo na sucho a na stole se více objevovaly moučné pokrmy, sušené ovoce, zelí, luštěniny. Půst znamenal také zřeknutí se alkoholu, tabáku a veselých zábav. Byl obdobím meditace, očišťoval tedy nejen tělo, ale i duši.  

           V tomto období se také jedly speciální pokrmy, podle kterých se nazývaly některé neděle. Například první postní neděle se nazývala podle pokrmu z upraženého napučeného (naklíčeného) hrachu - Pučální. Pučálka se jedla sladká s medem a sušeným ovocem nebo naopak kořeněná. Za týden pak přišla neděle Pražná se staroslovanským pokrmem. Pražmo bylo z upraženého nedozrálého ječmene.                                                                                      

          V oblastech, kde se půst nedodržoval tak přísně a také pro ty, kteří půst přísně dodržovat nemuseli (děti, těhotné ženy, staří a nemocní lidé) se do jídelníčku více zařazovala syrovátka i mlezivo od právě rodících krav a koz. I mlezivo sloužilo k očistě organismu, nikoli k imunizaci, a také dodávalo tělu velké množství minerálních látek. Vše bylo doplněno mladými rostlinami, které se začaly objevovat, a které také pomáhají s očistou organismu a dodávají mu současně množství vitamínů a minerálních látek. K těmto rostlinám patřily kopřivy, libeček, řebříček, medvědí česnek, fialkové a jahodové listí a další. Tento zvyk se zachoval do současnosti jako tradice vařit špenát – nejlépe čerstvý, nebo právě z jarních bylin, na Zelený čtvrtek a masité pokrmy o Vzkříšení, tedy o Velikonoční neděli, doplňovat nádivkou obsahující také bylinky.

          Samozřejmě je třeba podotknout, že když zmiňuji sladká jídla a pečivo, které se peklo, mělo mnohem větší nutriční hodnotu než tatáž jídla připravovaná z nynějších surovin. Ale o tom až v dalším článku.

Autorka: Ing. Dita Desová (lektorka Institutu zdravého života)

Přidat komentář

Napište jméno propasti v Moravském krasu

inPage.cz - webové stránky, doména a webhosting snadno.