0 Kč

O tom, že výživa je nenahraditelným prvkem prevence různých, zejména civilizačních nemocí, už dnes asi málokdo z těch, kteří svému zdraví věnují pozornost, pochybuje. Zdravý životní styl však neodmyslitelně zahrnuje i pohybové aktivity. O důležitosti a přínosech pohybu je toho bohužel obecně známo poměrně málo. Většina lidí si pozitivní účinky pohybu spojuje více méně s kladnými dopady na tělesnou hmotnost, nebo kardiovaskulární systém. Možná tak ještě na dýchací ústrojí. Pohyb má však velkou škálu dalších pozitivních účinků. Jedním z nich je i stav našeho kloubního systému. Fyziologické objasnění je jednoduché. Stavbu kloubu vidíte na přiloženém obrázku. Pro ilustraci je uvedený stav kloubu zdravého a stav kloubu postiženého osteoartrózou. Aby byl kloub zdravý, je nezbytné jej vyživovat. Kost samotná nemá krevní zásobení a nemá jej ani chrupavka. Kost je vyživována pomocí okostice, což je jakýsi „povlak“, který kost vyživuje. Chrupavka je vyživována prostřednictvím synoviální tekutiny. Představte si chrupavku jako houbu. Pro příklad uvedu obyčejnou kuchyňskou houbu a o té víme, že když dlouho stojí, tak vyschne. Když jí pak namočíme do tekutiny a zmáčkneme, tak tuto tekutinu nasaje. Velmi podobné je to i s chrupavkou. Tato při pohybu kloubu nasaje poměrně značné množství synoviální tekutiny a při zatížení kloubu je tekutina vymáčknutá z chrupavky ven. Nasáknutím se tudíž živiny dostanou do chrupavky a při vytlačení se z chrupavky odvádí ven zplodiny metabolismu. Tak prosté to je.

Je zřejmé, že pro správné vyživování chrupavky je nezbytné, aby synoviální tekutina obsahovala všechny potřebné živiny. Které to jsou? S ohledem na to, že chrupavka je v podstatě jedním z druhů pojivových tkání, její základní složkou je kolagen. Kolagen sice dokáže naše tělo produkovat samo, jenže postupem času tato schopnost slábne, chrupavka ztrácí svou pružnost a dostatečně neplní svoji funkci. Takže zejména ve vyšším věku je nezbytné dbát, aby ve stravě bylo dostatek látek, které buď kolagen přímo obsahují, nebo které se na jeho tvorbě významně podílí. Kolagen je možné doplňovat i suplementací doplňků stravy, ale vřele doporučuji jeho doplňování řešit přirozenou cestou správné výživy. Za velmi bohatý zdroj kolagenu jsou považovány potraviny, s nimiž bychom však v racionálním jídelníčku rozhodně neměli přehánět a s odvoláním na obsah kolagenu v nich, je jíst příliš často. Tlačenku kvůli kolagenu opravdu nemusíme jíst každý den, nebo 3 x týdně. Za významný zdroj kolagenu jsou vydáváni i gumoví medvídci. Pokud se však domníváte, že pytlík gumových medvídků denně, vám zajistí zdravé klouby a bezbolestné stáří, musím vás vyvést z omylu. Podíl kolagenu v těchto produktech není nikterak vysoký a abyste si zajistili jeho přísun v dostatečném množství, museli byste proto spořádat nejmíň celé balení denně. Nepochybuji o tom, že mnohým by se to docela líbilo, avšak jsem povinen poukázat na skutečnost, že tudy cesta opravdu nevede, protože množství jednouchých sacharidů, které byste tím tělu dodali, by bylo spíš ke škodě, než k užitku.

Jaké potraviny by tedy neměly chybět ve vaší ledničce, aby vaše klouby byly zdravé a pružné i ve vyšším věku? Zdaleka nejlepší cestou je zaměřit se na ty potraviny a jejich složky, které pomáhají přirozené produkci kolagenu ve vašem těle. Jednou z důležitých látek pro tvorbu kolagenu je hořčík a ten je hojně obsažený v banánech, ořeších, mandlích, obilí a celozrnném pečivu. Pro mlsouny mám radostnou zprávu – je obsažený rovněž v čokoládě. Mám na mysli kvalitní čokoládu s obsahem alespoň 70 % kakaa. Přítomnost hořčíku v naší stravě je navíc důležitá také pro asimilaci vápníku, fosforu, sodíku, draslíku a vitaminu C. Má také pozitivní vliv na normální činnost nervové soustavy a psychickou pohodu. Další mikroživinou, která má významný vliv na přirozenou tvorbu kolagenu je vitamín C. Je všeobecně známo, že nejvíce vitamínu C obsahují například šípky, z běžně dostupnějšího ovoce pak černý rybíz, kiwi, jahody a citrusové plody. Ze zeleniny vedou v obsahu vitamínu C červené papriky, křen nebo brokolice a úplným favoritem je kysané zelí.

Ovšem bez pohybu je snaha o racionální stravování se snahou dostat tyto látky do těla, téměř marná, protože samotná synoviální tekutiny může být živin plná, pokud tyto nenasaje ona „houba“, tj. chrupavka, jejíž stav je podstatnou měrou stavem samotného kloubu, jak jsme si řekli v úvodu článku. A jaký by to měl být pohyb? Nelekejte se prosím, že si musíte zakoupit značkový běžecký set a začít denně běhat. Nejpřirozenějším a nejzdravějším pohybem pro člověka je chůze, takže chodit, chodit, chodit – alespoň 3 x týdně hodinu. Pokud dáte do té chůze i trochu svižnosti, rozhodně se to pozitivně projeví i na vaší tělesné hmotnosti a celkové fyzické kondici.  U chůze navíc klouby trpí úplně nejméně. Takže chůzi zdar a chůzi s holemi (Nordic Walking) zvlášť!

Autor: Ing. Vladimír Klescht (odborný garant Institutu)

Zdroj dynamické sekce: Napište nám (Formulář)